Odrůdy v národní databázi vedené Českým svazem ochránců přírody v rámci projektu Záchrany starých odrůd ovocných dřevin

Belgická odrůda z počátku 19.století. Na Jílovsku pěstována jako náhrada za Boscovu lahvici, pro svoji nenáročnost. Sklízí se v druhé polovině září, konzumně dozrává do 14dnů po sklizni.
o odrůdě na www.stareodrudy.cz

Francouzská odrůda, roztroušeně se vyskytující na Jílovsku. Plody má baňaté středně velké těžké s hrbolatou rzivou slupkou. Sklízí se v říjnu konzumně dozrává v prosinci.

o odrůdě na www.stareodrudy.cz 

Pravděpodobně moravská letní odrůda. Je velmi houževnatá. Zde v kraji roztroušeně se vyskytující. Například památná hrušeň Na Věnci.

Menší žluté hrušky jsou výborné na přímý konzum a hlavně na sušení a kompoty. Sklízíme v polovině srpna.

o odrůdě na www.stareodrudy.cz  

Francouzská odrůda z 19. století. Sice má raději teplejší lokace, ale na Jílovsku se ojediněle vyskytuje. Bohužel díky horším podmínkám trpívá hořkostí pod slupkou.

Má velké šťavnaté, aromatické, jemně kořenité plody.
Sklízí se koncem září a konzumně dozrávají do 14ti dnů.

o odrůdě na www.stareodrudy.cz  

Místní odrůda letní hrušně. Má drobné plody které se historicky využívali k sušení. Hnědnutí dužniny je nazýváno hniličení a plody mají pak fíkovou chuť. Na Jílovsku jsou hniličky velmi ojedinělé.

Pravděpodobně Belgická odrůda z 19.století. Vznosné stromy s užší korunou. Vhodná zvláště do vyšších poloh.

Střední až větší plody s dlouhou stopkou. Příjemné lehce kořenité chuti. Sklízíme v polovině října, konzumně dozrává za 2-3týdny.

Francouzská odrůda, hojně rozšiřována a pěstována jak na zahradách tak v alejích. Má tupě kuželovité plody, které mohou být až velké, baňatě spláclé. Barvy jsou zelené, při dozrání žluté.
Sklízí se v září a konzumně dozrávají do 14dní.  

Francouzská odrůda z druhé poloviny 18. století. Hojně vysazována jako náhrada za náročnější odrůdu Pařížanka. Velké zelené plody které mívají červené líčko.
Sklízí se v říjnu, konzumně dozrává od prosince.

Odrůda z konce 19.století. Plodit začíná později, trpí střídavou plodností a přeplozováním. Plody jsou zajímavé svojí oranžovou barvou.

Sklízíme ji začátkem října. Konzumně dozrává od XII-III.

Německá odrůda z konce 19.století. Velmi mohutné široce rozložité stromy. Má ráda těžší půdy.

Plody jsou velké okolo 200g.

Plody vhodné na zpracování i přímý konzum.

Sklízíme co nejpozději. Konzumně dozrává v II-III.

 Česká odrůda z 19. století vyšlechtěná v Jeseníkách pro horší polohy a renetovitou chuť. Tvoří kompaktní menší koruny. Plody jsou střední až velké, kuželovité. Slupka tužší mírně mastná, matná červeně žíhaná. Dužnina pevná křehká, šťavnatá, jemně renetovitě kořenitá. Sklízí se v říjnu, konzumně dozrává od XI-III.

Francouzská odrůda z poloviny 19.století. Stromy jsou dlouhověké a odolné. Využívané jako podnož.

Plody střední, chuti výborné, chruplavé, aromatické. Snadno se otlačují! Sklízíme v září a jsou ihned ke sklizni. V chladu vydrží asi měsíc.

Stará odrůda (před rokem 1800) neznámého původu. Plody jsou střední, červeně žíhané s narůžovělým nádechem. Plodí pravidelně i ve velmi drsných podmínkách. Sklízí se v srpnu a je ihned ke konzumu.

 Velmi stará odrůda, pravděpodobně z balkánu. Velmi bujné stromy, které se dožívají vysokého věku. Plody jsou ploše kulovité s krátkou tenkou stopkou. Slupka je zelená, jemná lesklá. Může mít načervenalé matné líčko. Chutě nakyslé bez výrazné kořenitosti a vůně. Sklízí se v říjnu a konzumně dozrává v I-VI.

Česká odrůda neznámého stáří. Dříve hojně rozšířený. Plodnost je velká, pravidelná. Stromy se dožívají vysokého věku. Má všestranné využití. Sklízíme v říjnu. Konzumně dozrává v II-VI.

Východočeská odrůda neznámého stáří. Na Jílovsku se vyskytuje vzácně. Nenáročná na půdu, ale raději lepší stanoviště. Plodí pravidelně. Plody střední vhodné pro kuchyňské zpracování. Sklízí se koncem září, konzumně dozrává okolo Vánoc a vydrží až do června.

Velmi stará odrůda neznámého původu. Stromy mohutné dlouhověké, velmi plodné. Nenáročný na stanoviště. Chuti navinulé bez kořenitosti. Vhodný na hlavně na mošty, ale i na přímý konzum. Sklízíme začátkem října. Konzumně dozrává od XII-V.

Slovenská odrůda hojně v Čechách šířená za první republiky. Na Jílovsku velmi vzácně se vyskytující. Plody jsou kulovité, z většiny kryté červeným žíháním a líčkem. S tužší slupkou, bílou šťavnatou dužninou, která nehnědne. Sklízí se v říjnu a konzumní zralost nastává od XI-IV.

Anglická odrůda z konce 19.století. Stromy rostou pomaleji a nevyžadují tolik péče. Vhodné do vyšších a horších poloh. Kvetou později proto pravidelně plodí. Plody velké až velmi velké. Snadno větrem padá. Vhodné na zpracování i přímý konzum. Sklízí se v září, konzumní od X-XII.

 Rakouská odrůda z 19. století. Zde se vyskytovala ojediněle. Plody jsou střední, kuželovité až kulovité. Mají delší stopku. Slupka je jemná hladká červenými pruhy barvená. Dužnina jemná, šťavnatá, sladce navinulá. Spíše na zpracování. Ovoce velmi dobře drží na stromě. Vhodná do horších a extenzivních poloh. Sklízí se v říjnu. Konzumně dozrává v XII-IV.

Česká odrůda roztroušeně hlavně ve východních Čechách, zde se vyskytuje ojediněle. Má střední až velké ploše kulovité plody vhodné pro kuchyňské zpracování, ale jsou výborné i k jídlu. Slupka je lesklá pokrytá na osluněné straně červeným žíháním. Sklízí se koncem září, konzumně dozrává od října. Vydrží do vánoc.

Pravděpodobně Holandská odrůda pěstovaná již od 18. století. Je vhodné i do vyšších poloh. Plod je kuželovitý žabernatý, barvy tmavě karmínově žíhané s ojíněním. Bílá dužnina je sušší, aromatická se slabou malinovou příchutí, pod slupkou načervenalá. Sklízíme ji začátkem října, konzumní zralost od sklizně do prosince.

Řehtáč soudkový - Odrůda pěstována již v 18tém století v Německu. U nás rozšířena. Název řehtáč odkazuje na volný jádřinec. Pokud tedy zralým plodem zatřesete, tak chrastí. Nenáročná na polohy a půdy. Vhodná pro vyšší tvary do alejí a sadů. Plody jsou soudkovité s červeným žíháním. Dužnina žlutobílá, křehká, velmi dobrá. Sklízíme začátkem září, konzumně dozrává již po sklizni a vydrží do Vánoc.

Muschovo - Joseph Musch - Krátkostopka z Újezdce p.n. - Pravděpodobně se jedná o Belgickou odrůdu. Plody jsou velké zploštělé, zhranatělé. S krátkou stopkou, a mírnou rzivostí okolo ní. Slupka je matná, hladká, z větší části pokryta mramorovanou červení s dlouhými pruhy. Dužnina je bělavě zažloutlá, hrubá ale současně jemná, šťavnatá, nasládlá. Textura se při dozrávání výrazně nemění. Sklízí se na přelomu září a října. Konzumně dozrává XI-II i déle.

 Boikovo obrovské - německá odrůda, která se od odrůdy Boikovo liší tím, že sluka má jen slabé líčko nebo skoro žádné. Dužnina nehnědne. Plody jsou velmi velké. Po republice i kraji zastoupena docela často. V literatuře není uváděna.

 Jonathán – Oblíbená americká odrůda. Hojně vysazována v 60-70letech minulého století. Plody jsou střední až velké, kuželovité. Slupka krásně červená. Chuti výborné, ale trpí jonathánovou skvrnitostí pro kterou se od jeho pěstování upustilo. Na jílovsku se vyskytuje hlavně v zahradách. Sklízí se v říjnu. Konzumně dozrává v XII-IV.  

 Ontário – Kanadská odrůda ze začátku 19. století. Hojně pěstována v zahradách i sadech. Nyní se od ní upouští. Na jílovsku je raritní to, že byla vysazována i do alejí podél silnic. Plody jsou zploštělé a žabernaté. Slupka ojíněná zelenavá s červeným líčkem. Některé klony jsou více červené. Sklízí se v říjnu, konzumně dozrává v XII-V, ideální konzumní zralost je až od III.

Lebelovo – Francouzská odrůda z počátku 19. století. Tvoří velké stromy. Plody jsou velké až velmi velké, široce ploché. Slupka je silně mastná, hladká, červenými krátkými pruhy pruhovaná a mramorovaná. Dužnina je velmi šťavnatá osvěživě nakyslá. Výborná i na mošty. Sklízí se září, konzumně dozrává v X-XII.

Mac Intosh – Kanadská odrůda z konce 19. století. Plody jsou střední, lehce zploštělé a zhranatělé. Má slabou stopku. Slupka je jemná mastná, purpurová s fialovým nádechem s patrným pruhováním. Je namodrale ojíněný. Dužnina velice jemná, kyprá, bělavá, nehnědne. Chuti navinule sladké výrazně aromatické. Sklízí se v říjnu, konzumně dozrává v XII-III.  

Panenské zlepšené – česká odrůda, která vznikla v 70.letech křížením Paneské české a Jonathán. Plody jsou větší než u Panenského s typickými lenticelami a kuželovitým tvarem. Chuť je aromatičtější. Sklízí se v září a konzumně dozrává od X-XII.

Gdánský hranáč – Velmi stará odrůda z Pobaltí. Plody jsou středně velké, krásně červeně žíhané až celočervené. Slupka je mastná, hladká, lesklá, jemníá. Typické je jejich zhranatění a ostrý šev po celé výšce plodu. Dužnina je zažloutná, často zeleně žilkovaná, pod slupkou narůžovělá. Sladce navinulá, jemně kořenitá chuť. Sklízí se v září, konzumně dozrává v X-II. Na jílovsku ojedinělý výskyt.

 Syreček úřetický – česká odrůda z Úhřetic na Chrudimsku. Plošší menší nepravidelný plod. Bílá slámově žlutá slupka s mírným líčkem. Chuti navinule sladké, lahodné. Sklízí se v polovině října, konzumně dozrává v XII-II. Na Jílovsku ojedinělý strom

Kanadská reneta syn. Kmínová reneta – Má velké kulovité zhranatělé plody s krátkou pevnou stopkou. Slupka je drsnější, silná, zdrsnělá, zelenavě žlutá s načervenalým líčkem a charakteristickými rzivými tečkami. Dužnina je pevná, šťavnatá, navinule sladká, renetovité chuti. Je dosti náročná na stanoviště, proto se na Jílvosku vyskytuje vzácně.

Chodské – česká odrůda Havlovic u Domažlic z konce 18. století. Plody jsou kulovité s tužší pololesklou citrónově žlutou slupkou s červeným líčkem. Po celém plodu roztroušené jemné rzivé tečky až bradavičky. Dužnina hrubší, šťavnatá kořenitá. Sklízí se polovině října, konzumně dozrává XII-IV. Na jílovsku byla sázena do zahrad a sadů hlavně v 50. letech.

Car Alexander – Ruská odrůda ze začátku 19. století. Která byla vysazována pro velkost plodů. Nevýhodou je že hodně trpí moniliózou, snadněji se otlačuje a hodně padá. Plody jsou velké, tupě kuželovité. Slupka je jemná, polomastná, na sluneční straně krásně červeně pruhovaná, jemně ojínění. Dužnina velmi měkká, silně šťavnatá, příjemně navinulá, slabě kořenitá. Sklízí se v září, konzumně dozrává v X-XII.

Malinové Holovouské – Hojně vysazovaná česká odrůda z Podkrkonoší, z konce 19. století. Na jílovsku sázena hlavně okolo Petrova. Plody jsou kulovité s typicky přihnutou stopkou a závalem ve stopečné jamce. Slupka je buď žíhaná nebo krásně červená, podle toho který typ to je. Slupka je mastnější, silná. Dužnina měkká, šťavnatá, kyprá, často prorůžovělá, malinové chuti.  

Vilémovo – Německá odrůda z poloviny 19. století. Má střední až větší ploše kulovité plody. Slupka hladká z většiny kryta zářivými karmínově červenými pruhy, je poseta bělavýma tečkama. Dužnina pevná, šťavnatá, osvěživá. Velmi žádané jablko. Pěstováno občas v zahradách i sadech. Sklízí se začátkem října, konzumně dozrává v XII-IV

Původem z Černošic u Prahy. Pološvestka se středně velkými plody. Tužší sladce navinulou dužninou zelené barvy. Zraje koncem července a začátkem srpna. Plody dobře drží na stromě. Na jílovku byla vysazena jako celý sad na Radlíku.  

Anglická odrůda renklódy pěstující se v Evropě od poloviny 19. století. Na Jílovsku ojedinělý výskyt. Plod je střední až velký s mramorovanou modrožlotooranžovou slupkou. Dužniny oranžové sladké. Vhodná na zpracování. Je samosprašná a dobře plodí i v polostínu. Dozrává v první polovině září.

Dozrává třetí týden v červnu, čímž také uniká červivosti. Vyznačuje se rozkladitým růstem a bohužel ne tak velkou plodností, která není ani příliš pravidelná. Ale na dřívější dobu měla velké plody.

 Velmi prastará odrůda. Plody středně velké tmavě červené až černé. Velmi podobná odrůdě Schneiderova se kterou je často zaměňována a na Jílovsku byla vysazována jako Schneiderova. Dozrává v polovině července.

 Anonnayská – Francouzská odrůda s menšími plody na velmi dlouhé stopce. Dozrává na začátku června. Plody relativně dlouho drží na stromě. Díky ranosti uniká červivosti.

 Gobetova višeň (Amarelka) – Francouzská velmi stará odrůda. Vytváří velké stromy. Plody jsou dosti velké, cihlově červené, osvěžující chuti. Zraje na konci července, ne všude je dostatečně plodná neboť je cizosprašná a květy jsou velmi náchylné k jarním mrazíkům.